Město Tábor vzniklo naprosto jedinečným způsobem: během jednoho roku, kdy se sem přistěhovali husité z okolních vesnic, hlavně ze Sezimova Ústí. Ihned po vzniku si město vytvořilo vlastní armádu a duchovní i světskou správu.
Z věže Kotnov, pozůstatku místního hradu, je nádherný pohled na město, které křivolakými uličkami i vůněmi linoucími se z kuchyní do úzkých průchodů velmi připomíná chorvatský Dubrovník. Vše tady podtrhuje středověkou historii: názvy ulic Betlémská, Kostnická (s výbornou Kostnickou kavárnou), Husova, Žižkova, a dokonce i obraz kalicha, vyskládaný na chodnících z dlažebních kostek.
Ústřední postavou města je Jan Žižka z Trocnova, jehož socha stojí spolu s husitským vozem na stejnojmenném náměstí. Žižka se stal symbolem husitských bitev, ale o zbytku jeho života se toho mnoho neví. Již v dětství zřejmě přišel o jedno oko, a proto snad také získal přízvisko Žižka, což tehdy znamenalo „jednooký.“ Vstoupil do vojenských oddílů proti německým rytířům v Pobaltí, poté byl najat jako ochránce dvora Václava I., pravděpodobně se věnoval i lapkovské činnosti a v naději na spasení se později zapojil do husitského dění. V Táboře získal pověst nepřemožitelného vojevůdce.
Husitství podporovala i část české šlechty, která zastávala názor, že Boží zákon se smí hájit i mečem. Toto bojovné heslo si osvojil nejen Žižka, ale celá tehdejší táborská společnost.
S městem jsou spojeni také radikální husité – adamité. Sekta se zformovala do náboženské skupiny, zradikalizovala se a brzy se uchýlila k projevům smilstva. To nemohlo přísně vojenské vedení akceptovat, adamity z Tábora nejprve vyhnalo do Příběnic, následně rozprášilo po okolí a zajaté v Klokotech upálilo. Zbylí odešli na ostrov na Nežárce, kde zasáhl Jan Žižka, který je za lapkovské výpady i způsob života krutě ztrestal, povraždil a poslední z nich nechal rovněž upálit.
Město má však i jinou než jen husitskou historii. V době renesance zde majetní občané začali budovat krásné výstavní domy. Patří mezi ně třeba Stárkův dům, který v roce 1526 vlastnil Mikuláš Slanař a později Hroškové z Trkova. Renesančním skvostem je také kašna na Žižkově náměstí, v jejímž středu je na vysokém kamenném sloupu umístěna postava se zlatým praporkem v ruce. Podle odborníků je to symbol a znak samosprávného města a jeho hrdelního práva a jedná se o jistou obdobu tzv. Rollandových sloupů, které se nacházejí v řadě německých měst.
V Táboře samozřejmě nesmí chybět připomínka mistra Jana Husa. V Husově parku najdeme zajímavý pomník a sousoší Jana Husa od známého českého secesního sochaře a chýnovského rodáka Františka Bílka. Pomník byl postaven roku 1928 Spolkem pro postavení Husova pomníku a nese nápis: „Plameny ubírati se ku pravdě“.
Víte, že…
téměř všechny domy v historickém centru měly v základech ve skále tří až čtyřpatrové sklepy? Ty jsou dnes spojeny do prohlídkové trasy táborským podzemím, která je asi 500 m dlouhá.
Rodáci a osobnosti
- Jan Žižka z Trocnova (asi 1370–1424) – slavná historická postava středověkého husitského hnutí, vojevůdce a geniální vojenský stratég. Nikdy nebyl vojensky poražen.
- František Křižík (1847–1941) – český elektrotechnik, vynálezce, autor regulačního ústrojí obloukové lampy.
- Martin Šonka (1978) – letecký akrobat, pilot světové série Red Bull Air Race, žije v Táboře.
Náš tip
Na náměstí Mikuláše z Husi byl nedávno otevřen rajský dvůr bývalého kláštera, který svého času sloužil také jako vězení – vězeňské cely se zde dokonce dochovaly. Dnes je upravený je do podoby umělecké galerie Ambit. Podle tradice se náměstí stále říká „Klášterák“.