Židovské osídlení ve Vlachově Březí je doloženo od počátku 17. století a postupně vzrůstalo až do 19. století. Roku 1618 zde žilo osm židovských rodin (58 osob), na počátku 18. století tu bydlelo kolem osmi až deseti židovských rodin, roku 1783 pak 17 rodin, ve 30. letech 19. století asi maximum – kolem 130 Židů, roku 1860 to bylo 112 Židů, roku 1880 je uváděno 108 Židů (4,5 % z celkového počtu obyvatel), roku 1900 pouze 58 Židů a roku 1930 už jen sedm Židů.
Sídelní okrsek židovských domů se nacházel jihovýchodně od kostela, na jižním okraji města. Vznikl zřejmě na sklonku 17. století, roku 1837 je v těchto místech doloženo čtrnáct přízemních židovských domů, jejichž většina je v přestavbách dochována. V 80. letech 18. století byla na synagogu upravena starší dřevěná chalupa. Roubená přízemní synagoga, nesoucí později čp. 6, se nachází 100 metrů jihovýchodně od kostela, v kolmé uličce vycházející od silnice do Chlumce. Pravděpodobně se nikdy architektonicky výrazně nelišila od sousedních domků. Víme, že modlitební sál byl malý a nízký, ale byla v něm i ženská galerie, pod níž se nacházela obytná světnička. Bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. let 20. století, roku 1924 byla prodána a přestavěna na přízemní, dodnes obývaný obytný domek.
Židovský hřbitov byl založen údajně v druhé polovině 17. století. Nachází se na severovýchodním okraji městečka za objektem bývalého pivovaru. Původně zaujímal výrazně menší plochu, ale několikrát byl rozšiřován až do současné rozlohy o velikosti 1 403 m2. Zřejmě počátkem 20. století byla na jihozápadní straně hřbitova postavena nová vozovna. Celkově se na hřbitově nachází kolem dvou set náhrobků od roku 1729 do 30. let 20. století. V dolní části hřbitova se nachází netypický náhrobek Theresie, ženy Filipa Lederera, v podobě šestihranného sloupu s německou a hebrejskou nápisovou deskou. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Přestavěná budova synagogy je poslední dochovanou roubenou synagogou v českých zemích, přestože její vnější stěny jsou omítnuté.