Výlet za unikátní architekturou i chovem koní

Novodobější historie chovu koní v Písku začala v roce 1902, kdy byli do současného nově vystavěného hřebčince poprvé umístěni plemenní hřebci, první zmínka o stanovišti hřebců v Písku je již z r. 1811, dříve byl hřebčinec ve “Švantlově dvoře“ ve městě.

Areál současného hřebčince byl řešen s ohledem na vzdušné, prostorné a světlé stáje plemenných hřebců. Součástí areálu je prostorná krytá hala a venkovní jízdárna, objekt pro potřeby inseminačního střediska, izolační stáj a samozřejmě honosná správní budova s byty, celý areál hřebčince je zahrnut do souboru kulturních památek. Jediným problémem bylo, že k areálu nepřiléhaly žádné další pozemky, kde by bylo možno pracovat se hřebcem v terénu. Slavné písecké jezdecké dny se musely pořádat na pastvinách hříbárny v Novém Dvoře.

V době založení současného hřebčince měla na chov koní rozhodující vliv armáda, a proto ještě v té době byli jako ošetřovatelé hřebců vojáci a to až do roku 1924, kdy hřebčinec přechází plně do civilní správy.
Úkolem hřebčince bylo vždy zabezpečovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů, které se měnily dle využití koní, ať to byla armáda, nebo zemědělství. K pokrytí těchto potřeb zajišťoval hřebčinec vhodné plemenné hřebce jednak z domácího chovu, k čemuž sloužily hříbárny, které byly součástí hřebčince, dále pak tyto potřeby byly zabezpečovány dovozem plemenných hřebců a to jak mohutných teplokrevných hřebců oldenburských, hannoverských anglonormanských, tak chladnokrevných hřebců, provenience belgické a norické.

Prohlídky areálu je nutné domluvit dle pokynů zde.