Křivolaké uličky a zákoutí, mohutné městké hradby, jedinečná gotická radnice, hrad Kotnov, romantické podzemí, Muzeum čokolády a Lega, Skanzen Housův mlýn, kde je středověk stále živý, a všudypřítomný duch husitství a samozřejmě Jan Žižka, který na město shlíží - to všechno je Tábor, jedno z nejkrásnějších českých měst. Husité ho založili v roce 1420 na skalantém ostrohu nad Lužnicí a Tismenickým potokem jako ideální pevnost své víry. A pojmenovali ho Hradiště hory Tábor, podle hory, na které se podle Bible odehrálo proměnění Páně.
Tábor ale není jen huistkým městem. Sídlí zde silná komunita hudebníků a umělců, odehrává se zde řada kulturních akcí pod širým nebem v romantickcýh kulisách Starého města a s rodinou tu můžete strávit několik dní, aniž byste se nudili.
Stávající měšťanské domy dostaly svou podobu převážně až po velkých požárech v letech 1532 a 1559. Jejich jádra i exteriéry jsou u mnohých pozdně gotické, především však renesanční. V malé míře je zastoupeno baroko, rokoko či empír. Charakteristická je bohatá výzdoba domů freskami, sgrafity a zdobenými štíty. Z domů obklopujících Žižkovo náměstí jmenujme např. Škochův, Lichvicovský a Ctiborův dům a domy čp. 17, 18 a 19. Krásně zdobené domy freskami či sgrafity, jako je Stárkův dům, můžeme vidět v Pražské ulici.
Podrobnosti o jednotlivých domech najdete v propagačním materiálu o městě Tábor, který je k dispozici v Infocentru Města Tábor.
Opevnění města, budované od založení husitské pevnosti a zdokonalované i dalšími generacemi, se právem stalo chloubou Tábora. V době svého vzniku, tj. kolem poloviny 15. století, představovaly táborské hradby značně komplikovaný opevňovací systém, který ve střední a západní Evropě jen stěží nalézal konkurenci.
Soustava opevnění využívala účinnou kombinaci parkánové a hlavní hradby. Pokud se nepříteli podařilo překonat první pásmo obrany, nižší parkánovou hradbu, ocitl se v parkánu, 6 až 10 m širokém prostoru mezi parkánovou a hlavní hradbou. Sevřený dvěma zdmi a vystavený střelám obránců jistě musel ztratit chuť pokračovat v útoku. Na vhodných místech hradbu doplňovaly věže a bašty, odkud mohli obránci z děl i ručních zbraní působit nepříteli značné ztráty. Přestože většinu hradeb v průběhu 19. století měšťané zbourali, představují jejich zbytky hodnotný vklad do historického dědictví města. Význam táborského opevnění zdůraznilo jeho prohlášení za národní kulturní památku se zvláštním režimem památkové péče a ochrany.