
Otáčivé hlediště Český Krumlov je více než půl století významným a ve světovém měřítku i ojedinělým reprezentantem přírodního plenérového divadla s originálním řešením a využíváním scénického prostoru. Princip otáčivého divadla je sice znám již několik století, avšak ve skutečný divadelní život jej začátkem 20. století přivádí významný německý divadelník A.Appia. V českém divadle je s tímto divadelním fenoménem nejvýznamněji spojen architekt a scénograf evropského rozměru Joan Brehms (1907 – 1995). V roce 1958 projektoval hlediště zasazené do okolní přírody, které díky obousměrnému otáčení kolem své osy umožňuje divákům vnímat děj panoramaticky. Ten se může odehrávat kdekoliv kolem diváků na hracím prostoru s rozlohou kolem jednoho hektaru. Hlediště se otáčí během představení na příslušné místo „jevištní akce“, ale je využívána i možnost prolínání hracích prostorů při jednání divadelních postav.
Hrací plocha - jeviště - je tvořena rozlehlým prostorem okolního zámeckého parku, který umožňuje využívat ojedinělost nádherné scenérie zámecké zahrady se staletými stromy, které vytváří pro divadelní příběhy neopakovatelnou atmosférou. V případě hudební produkce – operních a baletních představení, je spojení nádherné hudby, estetiky tance s okolní přírodou mimořádným emotivním zážitkem.
Princip otáčivého hlediště, zasazeného do po staletí vytvářeného zámeckého lesoparku s rokokovým zámečkem Bellarie, je velikou předností, kterou nedisponují ani velmi slavné „open-air“ scény jako jezerní jeviště v Bregenz, aréna ve Veroně či středomořské řecké amfiteátry.
Otáčivé hlediště Český Krumlov patří mezi přední evropské „open-air“ scény. Jeho výjimečnost umocňuje i fakt, že od roku 1992 je Český Krumlov zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.