Na skále vysoko nad řekou Lužnicí a přesto přímo v centru Bechyně najdete františkánský klášter. Že se jedná o stavbu vskutku unikátní, ale i zázračnou, o tom se můžete přesvědčit uvnitř.
Klášter pochází z 15. století, kdy vznikl na místě původní, husity kompletně zničené stavby. Trojkřídlá budova s ambitem okolo čtvercového dvora byla po více než čtyři staletí sídlem františkánů a dnes je velice cennou památkou. Ukrývá totiž skutečný architektonický klenot středověku – nejrozsáhlejší soubor sklípkových kleneb, jehož význam přesahuje hranice naší země.
Součástí kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie. I tady se atmosféra duchovna pojí s architektonickými zážitky. Barokní kaple má totiž díky přestavbě neobvyklý osmiboký půdorys a kostel je opět zaklenutý obdivuhodnou sklípkovou klenbou.
Co ale klášter proslavilo po celém širokém kraji, byl zázrak, který se tu udál. A dokonce ne jeden! Tři sošky tu postupně dokázaly přestát řádění vojáků a v dobách míru pak zázračně uzdravovaly nemocné. Jak se tehdy sošky ubránily, jak přesně pomohly věřícím a spoustu dalšího se už dozvíte v klášteře v Bechyni.
Prohlídky pořádá Turistické informační centrum Bechyně.
Klášter byl postaven na místě původní stavby z let 1281-1284, zničené za husitských válek v letech 1426 a 1428. Původně byl klášter minoritský, později františkánský. Františkáni opustili klášter v roce 1428, po obsazení Bechyně husity. V říjnu roku 1491 byl zpustošený klášter částečně opraven, s povolením krále Vladislava Jagellonského a papeže Inocence VIII. sem byli opět uvedeni františkáni (tento řád zde zůstal až do roku 1950). Vzápětí byl obnoven také kostel Nanebevzetí Panny Marie, což dodnes připomíná datace (1491) v presbytáři chrámu.
Kostel je dvoulodní (přes 42 m dlouhý), na severní straně k němu přiléhá komplex klášterních staveb, budovaných od roku 1501. Samotný konvent je trojkřídlá jednopatrová stavba s ambitem obcházejícím čtvercový dvůr.
Vzácný je rovněž interiér a mobiliář. K nejstarším památkám náleží pozdněgotická nástěnná malba v podkruchtí z období kolem roku 1520, představující Poslední soud. Barokní kůr pochází z roku 1634. Hlavní, bohatě zdobený oltář je z roku 1780, je na něm umístěna socha Ukřižovaného z druhé poloviny 16. století a pod ním Pieta z konce 15. století (viz. Bechyňský zázrak). Rovněž pět bočních oltářů je velmi hodnotných, obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského z let 1664 - 1665 bývají připisovány Karlu Škrétovi, obraz sv. Ludvíka je dílem Michala Václava Halbaxe z doby po r. 1700. V interiéru je možné nalézt renesanční náhrobky Ladislava a Jana ze Šternberka, Johany Švihovské z Riesenburku a Kryštofa ze Švamberka. Z období renesance pochází také zajímavá kropenka v podobě kmene s propletenými suchými větvemi a socha Piety, umístěná ve výklenku s tepanou mříží na jižní straně presbytáře.
Prohlídky
Objednávejte na Tel: 602 843 442