Historické město Prachatice, nazývané rovněž „branou do srdce Šumavy“ nebo „perlou na Zlaté stezce“, bylo založeno na přelomu 13. a 14. století. Historické jádro města, které bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, tvoří prstenec dvojitých městských hradeb (ty zde byly potřebné kvůli častým nájezdům) a domy na náměstí i v přilehlých uličkách, které si uchovaly svou renesanční podobu. Městu bylo uděleno ocenění Historické město roku 2002.
V roce 1382 získaly Prachatice právo solného skladu a od té doby od nich ostatní města musela sůl kupovat, což přinášelo značný blahobyt. Až Habsburci nařídili dovoz soli z Rakouska a slavná Zlatá stezka se zastavila. Město ale žilo dlouho z činnosti soumarů (německy Säumers) neboli obchodníků pracujících na objednávku vrchnosti, o nichž se mnohé dozvíte v interaktivní expozici v městském muzeu. Díky Zlaté stezce se Prachatice zařadily mezi města královská a vzkvétala bohatstvím a výstavními domy, z nichž mnohé zde zůstaly zachovány v původní kráse. Náměstí zdobí kašna se sochou Spravedlnosti a také moderní plastika starobylého jízdního kola.
Nejvýznamnější renesanční památkou je Stará radnice, vyzdobena technikou chiaroscuro. Malby pod střešní římsou znázorňují osm lidských cností: trpělivost, opatrnost, lásku, spravedlnost, víru, naději, statečnost a střídmost. Nová radnice pochází z roku 1903 a zdobí ji podlouhlé sgrafito pod okny znázorňující soumarskou karavanu na cestě z Pasova do Prachatic. V nice je umístěna socha patronky města Prachaticie, fasádu zdobí také plastiky kupce a lancknechta.
Už od středověku procházela jižní částí Čech a Podunajím tzv. Zlatá stezka, která měla tři základní větve: jednu přes Prachatice, druhou přes Vimperk a třetí přes Kašperské hory do Pasova a dále do Salzburku. Byla příkladem komunikace, která přinášela život celým rozsáhlým oblastem sousedících středověkých států: Pasovskému biskupství a Českému království. Proudilo po ní nejen zboží, ale také myšlenky a kultura kolonistů, kteří osídlili nehostinný pohraniční hvozd a vdechli mu tak život.
Dnes stojí za prohlídku interaktivní expozice Zlaté stezky v renesančním domě čp. 10 v Prachatickém muzeu, doplněna rytinami Jaquese Callota s tématikou útrap 30leté války.
Víte, že…
podle legendy je ve skále těsně u Husince otisk tváře malého Jana Husa? Když se vracel ze školy do Starých Prachatic, sedával pod skalou v údolí řeky Blanice, kde se dnes rozlévá Husinecké přehradní jezero.
Rodáci a osobnosti:
- Jan Hus (1370–1415) – středověký reformátor, katolický duchovní a kazatel, rektor univerzity, který v Prachaticích chodil do školy. Bydlel tehdy v malé světničce v prvním patře domu, jenž slouží jako městská knihovna (dnešní Husova ulice).
- Jan Nepomuk Neumann (1811–1860) – prachatický rodák, který se v roce 1977 stal druhým americkým světcem. Odešel na misijní cestu do USA, v Baltimoru nechal vybudovat osmdesát kostelů a více než stovku farních škol; je považován za zakladatele amerického katolického školství. V roce 1855 přijel na několik dní i do rodných Prachatic.
Náš tip
Vyšlápněte si na vyhlídkovou věž, která je součástí pozdně gotického kostela sv. Jakuba Většího na Kostelním náměstí mezi Velkým náměstím a Dolní (Píseckou) branou. Brána je otevřena denně od června do září.