Město na okraji velikého rybníka Svět (dříve Nevděk) bylo podobně jako ostatní jihočeská města ovlivněno významnými panskými rody, do jejichž vlastnictví Třeboň patřila. Název Třeboň pochází nejpravděpodobněji ze slova „tříbit“ nebo „třebit“. Místo museli lidé nejdříve vytříbit, tedy vykácet či vymýtit, aby zde mohla vzniknout osada.
Původní močálovitou krajinu Třeboňské pánve s rozlehlými lesy po staletí protínaly pouze nečetné obchodní stezky. První zmínky o osídlení oblasti sahají až do 12. století, kdy na jedné z těchto stezek vznikla malá osada či dvorec Wittingau čili Vítkův Luh podle zakladatele rodu Vítka z Prčice. Město s dnešním názvem Třeboň leží na unikátním technickém díle: uměle vybudované Zlaté stoce v krajině rybničních soustav, které zde vybudovali Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan nebo Mikuláš Rutard z Malešova. Statut města získala Třeboň v roce 1341, v letech 1376 a 1378 pak tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
Náměstí je obklopeno měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty, které tvoří městskou památkovou rezervaci. Nejcennějšími domy jsou Dům U Bílého koníčka a Stará radnice, z jejíž 31 metrů vysoké věže je neopakovatelný výhled na historické jádro města. Sídlí zde i divadlo J. K. Tyla s jednou z nejstarších dochovaných opon v České republice. Každým rokem se ve městě pořádá známý Festival animovaného filmu ANIFILM.
O stavbě rybničních soustav a osobě samotného rybníkáře a stavitele lze získat zajímavé informace v krásně zrestaurovaném domě Štěpánka Netolického, který nabízí i nádherné galerijní prostory.
Třeboňské náměstí mírně stoupá k rozsáhlému zámeckému komplexu, který se svou velikostí řadí na čtvrtou pozici mezi hrady a zámky v Čechách. Na renesanční bráně při vstupu do zámeckého areálu z roku 1607 najdete rožmberský orsiniovský znak s medvědy, lví hlavou a tituly majitelů panství.
Svou výzdobou nám dnes zámek připomíná spíše významné renesanční období, kdy si panské sídlo k obrazu svému uzpůsobili dva rožmberští bratři Vilém a Petr Vok. Jen v jemných detailech a zákoutích objevíme prvky, které připomenou původní gotický hrad pánů z Landštejna a Rožmberků, jenž vyhořel roku 1562.
Než se Petr Vok z Rožmberka, snad nejvýznamnější a nejznámější člen rodu, rozhodl prodat kvůli dluhům Český Krumlov a odstěhovat se do Třeboně, nechal do zámku převézt veškeré své umělecké sbírky, cennou knihovnu i rodinný archiv, který jako jediný přečkal následné řádění třicetileté války a stal se základem rozsáhlého archivu, jenž je ve zdech zámku střežen do dnešních dní.
Po smrti Petra Voka byla nad jeho rakví v třeboňském kostele rozlomena pětilistá růže a majetek připadl na několik let pánům ze Švamberka. Pro neposlušnost vůči císaři jim byl však zámek zabaven již počátkem třicetileté války a následně byl špatně obhospodařován císařskou kurií. Teprve roku 1660 se zámek i panství dostaly do rukou nových majitelů, hrabat a pozdějších knížat ze Schwarzenberku. Snad proto, že byla Třeboň jejich prvním, natrvalo drženým majetkem v Čechách, měli město a krajinu v úctě. Vzpomínku na rožmberskou éru uchovávali stále živou, zámek nikdy nepřeměnili v reprezentační sídlo, ale stal se pro ně místem ryze soukromého charakteru, do nějž se v letech 1895 až 1922 rodina pravidelně sjížděla na oslavu svátků vánočních. Jedinečnost města je dána i volbou místa posledního odpočinku Schwarzenberků. Kromě toho, že manželka prvního českého Schwarzenberka byla pochována do krypty děkanského kostela sv. Jiljí, vystavěli v 19. století nedaleko místa, kde byl hrabě Jan Adolf I. poprvé uvítán před vjezdem do nově zakoupeného města, monumentální neogotickou hrobku s kaplí a kryptou, v níž dnes spí věčným spánkem 26 příslušníků rodu.
Víte, že...
v bezprostřední blízkosti schwarzenberské hrobky je pochován Jiří Hanzelka, který s Miroslavem Zikmundem podnikl ve vozech Tatra cesty po celém světě?
Rodáci a osobnosti
- Jakub Krčín (1535–1604) – rybníkář, který zde kromě rybníků vybudoval vrchnostenské pivovary, zemědělské dvory a ovčíny, panské mlýny či sklářské hutě. Krčín byl regentem rožmberského dominia a údajně tvrdým a neúprosným podnikatelem. Jeho postavou je inspirován název třeboňského pivovaru Bohemia Regent.
Náš tip
Na okraji města stojí pozdně barokní kaple sv. Víta, v jejíž blízkosti se nachází Pergola u sv. Víta se sochou hříšné panny Pergolíny. V nedaleké Staré Hlíně jsou záplavové mosty, známé především z pohádek.