Holašovice jsou nejlépe zachovaným příkladem jihočeské architektury druhé poloviny 19. století. Jde o unikátně dochovaný soubor hospodářských usedlostí, stavebně a výtvarně upravených
do specifické podoby takzvaného selského baroka, jež jsou soustředěny kolem rozlehlé návsi. Jedinečný ráz vesnice umocňuje také skutečnost, že se nejedná o skanzen, ale o trvale osídlenou
ves, čímž je vytvořeno živé společenství v prostředí venkovského sídla.
Zajímavost
Ves, založená již v průběhu 13. století, se připomíná roku 1292, kdy Holašovice dostal od krále Václava II. klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě v rámci náhrady za jiný majetek. Holašovice tak
setrvaly v držení kláštera po následujících pět a půl století, až do zániku feudalismu.