Jedna z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě byla vybudována jako opěrný bod moravských Přemyslovců k ochraně zemské stezky do Vitorazska počátkem 12. století. Panství záhy získali páni z Landštejna, kteří z něj učinili své rodové sídlo. Stavební vývoj hradu se utvářel od nejstarších románských částí přes postupné rozšiřování v gotice a renesanci za vlády Krajířů z Krajku, až jej v baroku završily dělostřelecké bašty. Sláva Landštejna pohasla roku 1771, kdy po úderu blesku hrad vyhořel a postupně chátral. Dnešními romantickými ruinami se může návštěvník volně procházet, obdivovat ukázky rané hradní architektury a z vysoké obranné věže si vychutnávat krásy zvlněné krajiny České Kanady. O každodenním životě, životním stylu a vzdělanosti majitelů hradu vypovídá expozice nedávno objevených archeologických nálezů, které jsou vystavené ve vstupní bráně hradu.
Zajímavost
Roku 1771 do velké věže uhodil blesk a následný požár silně poškodil obytné části hradu. Opuštěný hrad rychle chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní vsi a posléze romantickou zříceninou, ve které byly pořádány vlastenecké výlety Klubu českých turistů. Posledním majitelem Landštejna byl v letech 1923–1945 rakouský hraběcí rod Sternbachů.