V Babčicích žili Židé podle písemných pramenů nejpozději od poloviny 18. století. Ve druhé polovině 18. století zřejmě bydleli ve dvou domech: v Josefském katastru je uvedeno obecní stavení číslo II a vinopalna číslo III. V soupisu Židů z roku 1783 stojí, že tu bydlí dvě židovské rodiny, v soupisu z roku 1793 jsou zapsány čtyři rodiny. Roku 1880 tu bydlelo 20 Židů, roku 1890 osm Židů, roku 1910 čtyři Židé a později žádný. Židovská obec v Babčicích zanikla na základě zákona o židovských obcích z roku 1890 a následně působila jen jako náboženský spolek, který byl součástí židovské obce v Mladé Vožici.
Synagoga
Čp. 14 ve východní části obce byla postavena patrně na přelomu 50. a 60. let 19. století (víme ale, že její předchůdkyní byla modlitebna, která je v Babčicích doložena již koncem 18. století). Vznikla jako náhrada za starší vyhořelou synagogu či modlitebnu. Tato nová synagoga už byla koncipována jako víceúčelová stavba. V modlitebním sále bylo 76 sedadel, ale v budově se nejspíš nacházely také školní třídy, byt učitele, mikve (rituální lázeň) a možná i vytápěná zimní modlitebna. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století. Po první světové válce byla přestavěna na dodnes obývaný obytný dům. Exteriér synagogy je do značné míry zachován v původní podobě (dochovala se jak hmota stavby, tak tvar části původních oken), interiér je přestavbou bohužel zcela zničen.
Hřbitov
Se nachází 1 km severně od obce na kraji lesa. Založen byl nejpozději v první polovině 19. století, údajně kolem roku 1840. Na ploše 731 metrů čtverečních se nachází cca 130 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1841, nejmladší jsou ze 20. a 30. let 20. století. Roku 1862 tu byl pohřben rabín Markus Blann původem z Košetic, který byl žákem zemského rabína Nehemiase Trebitsche (1779–1842) v Mikulově. Na jeho náhrobku je mimo jiné vytesáno: „...byl jedním z velkých zpěváků synagogy“. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Pozoruhodný je náhrobek Zalmana Schicka z roku 1845, jenž je zdoben motivem jeskyně Machpela u Hebronu, kterou koupil Abraham, aby v ní mohl pohřbít Sáru. V této jeskyni byl posléze pochován také on sám a jeho potomci Izák a Jakob s manželkami Rebekou a Leou.