Židovské osídlení v Čichticích je doloženo od konce 17. století do počátku 20. století. Židovská obec, která byla založena v první čtvrtině 18. století, byla zrušena koncem 19. století.
Židovské domy
Byly snad od 18. století soustředěny ve dvou oddělených skupinách: tři domy stávaly v ulici na východním okraji vsi, dalších jedenáct domů v ulici na západním okraji obce. Dům, který sloužil jako synagoga a škola, stojí v židovské ulici na západním okraji vsi. Památkově je chráněno celkem osm původních židovských domů: v Horní Židovně čp. 71 a 75, v Dolní Židovně domy čp. 80, 81, 85, 86, 88 a 92.
Židovský hřbitov
Byl založen až po vzniku židovské obce, ještě roku 1724 byli čichtičtí Židé pohřbíváni na židovském hřbitově v Dubu u Prachatic. Židovský hřbitov u Čichtic byl založen pravděpodobně kolem poloviny 18. století. Nachází se 800 metrů jihovýchodně od obce, na svahu mezi loukami. Podle průzkumu pracovníků Židovského muzea v Praze, který byl proveden roku 1965, pochází nejstarší čitelný náhrobek z roku 1798 – jedná se o náhrobek Abrahama, syna Leba. Na hřbitově o rozloze 1439 m2 je do dnešní doby dochováno kolem 230 náhrobků od konce 18. století do druhé světové války, mezi nimi několik desítek náhrobků jihočeského typu s rostlinnou ornamentikou. Márnice neznámého stáří byla na konci 90. let minulého století zrekonstruována. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Na náhrobcích z konce 18. století se relativně často vyskytuje motiv vinného hroznu. Vinný hrozen symbolizuje království Boha, Izrael a dvanáct kmenů, zejména kmeny Judy a Josefa, které představují dvě formy židovské vlády: v exilu „Josef je ratolest rostoucí u studnice, ratolesti přes zeď přesahují“ a v zemi izraelské „(Juda) uváže k vinnému keři hříbě své a k výbornému kmeni své oslátko; ve víně bude práti roucho své, v krvi hroznů svůj oděv“. V obecnějším pojetí je hrozen symbolem samostatnosti Izraele. Motiv vína může být ale také symbolickým vyjádřením jména Weiner nebo Weinberger.