Židovské osídlení v Mirovicích je doloženo od druhé poloviny 16. století do nacistické okupace. Roku 1721 zde žilo 12 židovských rodin, od poloviny 18. do poloviny 19. století pět až devět rodin a nejsilnější bylo židovské osídlení kolem roku 1890, kdy v městečku žilo 50 Židů. Poté jejich počet klesal, takže roku 1910 tu bydlelo 44 Židů a roku 1930 už jen 34 Židů.
Židovské domy od 16. století Židé vlastnili nebo si pronajímali domy rozptýlené po celém městě. V roce 1721 bydlelo osm židovských rodin ve vrchnostenském tzv. Gyntherovském domě čp. 75 na jižní straně náměstí a další čtyři rodiny v tzv. Bořitovském domě čp. 81 v ulici vedoucí k mostu. Od 18. století byly židovské domy soustředěny na východní straně dnešní Nádražní ulice. V první polovině 19. století tu stávalo pět domů ve vlastnictví Židů. Většina z nich je zbořena nebo radikálně přestavěna, rabínský dům se školní třídou byl zbořen po roce 1950.
Synagoga čp. 141–142 nacházející se v Nádražní ulici byla postavena koncem 18. století nebo počátkem 19. století jako náhrada za starší modlitebnu z počátku 18. století. Byla to kamenná budova se stanovou šindelovou střechou, segmentovými okny a dřevěnou ženskou galerií. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války. Po roce 1972 byla radikálně přestavěna na dodnes obývanou rodinnou vilku.
Hřbitov se nachází 1 km severně od městečka, ve svahu nad říčkou Skalicí. Založen byl před rokem 1724, nejspíše na konci 17. století, a rozšířen byl roku 1731 a znovu pak v polovině 19. století. Dnes je na ploše o velikosti 4 139 m2 dochováno více než 200 náhrobků z let 1764–1965. Márnice z 19. století byla ve druhé polovině 90. let 20. století opravena. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Na jednom náhrobku je vidět po jeho stranách reliéf sloupů, které se označovaly jako Jachin a Boaz (První kniha královská, 7, 21). Tento motiv je přímou narážkou na skutečné bronzové pilíře podpírající první jeruzalémský Chrám, které byly rozbity při zničení Chrámu Babyloňany.