V písemných pramenech jsou Židé v Písečném doloženi až v 17. století. Roku 1759 v Písečném bydlelo 24 židovských rodin a jejich počet se do roku 1848 zvýšil na padesát dva. Roku 1848 tu bydlelo 333 Židů (38% všech obyvatel), roku 1880 – 106 Židů (13,3 % obyvatel), roku 1900 – 71 Židů (8 % obyvatel) a roku 1930 – 34 Židů (2,1 % obyvatel).
Ghetto. Domy Židů byly soustředěny nejspíše od 18. století ve třech od sebe oddělených kompaktních okrscích. Největší byl západní okrsek, rozložený v centru vsi po obou březích potoka; původně v něm stálo 24–25 domů, dodnes se dochovalo kolem deseti z nich. Prostřední okrsek, urbanisticky nejzajímavější, se nachází severovýchodně od zámku, při severní straně potoka; jedenáct většinou patrových domů městského typu dodnes stojí. Nejmenší je východní okrsek nacházející se na východním okraji městečka za řekou Dyjí, který má podobu ulice s jednostrannou zástavbou. Z původních sedmi sousedících domů je dochováno pět drobných přízemních domků tvořících stavebně jednotný celek a patrový klasicistní dům čp. 135.
Synagoga byla postavena v letech 1768–1782 uprostřed západního okrsku na severním břehu potoka, ale po druhé světové válce byla zbořena.
Židovský hřbitov. Založen byl údajně počátkem 18. století 500 metrů jihozápadně od zámku nad městečkem v lese. Nejstarší dochovaný náhrobek z roku 1730 patří učiteli Bernardu Inselovi. Celkem je na hřbitově dochováno asi 450 náhrobků, řada z nich barokního a klasicistního typu, mnoho z nich je zdobeno barokními ornamenty. Při vstupu stojí průchozí márnice z počátku 19. století, která byla roku 1999 rekonstruována. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Na hřbitově je pohřben rabín Michael Lazar Kohn, jeden z velmi vážených moravských rabínů, který zemřel 18. března 1893 ve věku 83 let po 52 letech v úřadu. Jeho pravnukem je Jiří Kosta (narozen roku 1921 v Praze), významný vědec Ekonomického ústavu ČSAV, který se jako sekretář O. Šika podílel na přípravě ekonomické reformy v 60. letech 20. století.