Nepočetné židovské obyvatelstvo je ve vsi doloženo v písemných pramenech od počátku 18. století do konce 19. století. Roku 1724 byla na panství usazena židovská rodina vinopalníka, v soupisu Židů z roku 1783 je zapsána rodina palírníka a v soupisu z roku 1793 dvě rodiny obchodníků. Roku 1880 tu bydlelo osm Židů, roku 1890 tři Židé.
Modlitebna je v obci doložena již v 18. století. Zřejmě bývala v některém soukromém domě, ale nevíme, ve kterém.
Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od nádraží Sudoměřice na kopečku mezi poli. Není známo, kdy byl založen; předpokládá se, že se tak stalo kolem roku 1700. V písemných pramenech je doložen v první čtvrtině 18. století. Na ploše 2 996 metrů čtverečních je dochováno kolem 230 náhrobků, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1780. Dominantou bývala cihelná márnice, z níž zůstaly jen zbytky obvodového zdiva. Roku 1916 tu byli pohřbeni dva uprchlíci z Haliče a roku 1938 zde byl uložen k poslednímu odpočinku generál zdravotnictva ve výslužbě MUDr. Ignác Herrmann, který zemřel ve věku 82 let v Ruzyni. Jedná se o cenný hřbitov s řadou náhrobků zdobených tradičními symboly nebo vegetativními motivy, který je je volně přístupný.
Zajímavost: Roku 1821 byl na prudickém židovském hřbitově pohřben Isak Stern, který většinu života prožil na chýnovském panství ve vsi Pohnání. V době smrti mu bylo údajně 101 let. Mezi jeho příbuzné patří např. MUDr. Bedřich Stern (1865 – asi 1940), který byl známým lékařem v Plané nad Lužnicí, nebo MUDr. Otto Natan Stern (1891–1942), jenž byl v Táboře vyhledávaným zubním lékařem, ale byl známý také jako divadelník a majitel velké bibliofilské knihovny.