Nepočetné židovské osídlení je v Přehořově v písemných pramenech doloženo od počátku 17. století. Kdy byla založena židovská obec, není známo, zrušena byla před rokem 1921, kdy se obvod přehořovské židovské obce stal součástí obvodu židovské náboženské obce v Soběslavi, která současně převzala správu přehořovského židovského hřbitova. Synagoga neznámého stáří stojící při cestě vedoucí z návsi k severu byla zbořena roku 1960.Jedinou památkou na místní židovskou komunitu je tak židovský hřbitov, který se nachází 1,5 km jihovýchodně od obce na okraji lesa, severně od silnice vedoucí od obce Lžín. Založen byl před rokem 1723. Na ploše hřbitova o velikosti 863 m2je v současnosti dochováno kolem 110 náhrobků, nejstarší z první poloviny 19. století, nejmladší z doby před druhou světovou válkou. Z márnice i ohradní zdi z lomového kamene zbyly jen nepatrné zbytky. Hřbitov je volně přístupný.
Na hřbitově je pohřbeno mnoho Židů ze Soběslavi. V tomto městě je židovské osídlení doloženo od druhé poloviny 16. století, ale roku 1594 byli Židé odtud vypovězeni. Znovu se Židé do Soběslavi stěhovali ve větším počtu po polovině 19. století, kdy přicházeli z okolních vsí. Novodobá židovská náboženská obec existovala v Soběslavi od 70. let 19. století až do nacistické okupace. Roku 1880 žilo v Soběslavi 210 Židů (7,1 % všech obyvatel), roku 1900 pak 128 Židů (3,3 %) a roku 1930 už jen 78 Židů (1,8 %).
Synagoga byla postavena v Jirsíkově ulici na místě staršího domu údajně roku 1873. Byla to halová stavba zdobená střídmým novorenesančním dekorem. V jejím sousedství stával patrový obecní dům. Bohoslužebným účelům sloužila snad až do nacistické okupace, po válce byla využita jako skladiště a roku 1959 byla přestavěna na administrativní budovu Komunálních služeb Města Soběslavi. V současné době ji soukromý majitel využívá jako dílnu. Dnes jde o stavebně zcelený patrový dům beze stop někdejšího sakrálního využití.