Ve Stádleci bydleli Židé zřejmě již v druhé polovině 17. století. Roku 1724 jsou ve Stádleci doloženy tři židovské rodiny, roku 1747 žilo ve Stádleci šest židovských rodin, v soupisu Židů z roku 1783 je zapsáno deset židovských rodin. Roku 1880 tu bydlelo 77 Židů, r. 1890 pak 63 Židů (9 % všech obyvatel), roku 1900 celkem 26 Židů (3,9 % všech obyvatel) a roku 1930 již jen šest Židů (1,1 % všech obyvatel).
Židovské domy byly soustředěny nejspíše již od 18. století v Židovské ulici v západní části obce, jižně od souběžné silnice do Starého Sedla. Před polovinou 19. století tady stálo devět židovských domů, část z nich je v přestavbách zachována.
Modlitebna je v písemných pramenech poprvé doložena roku 1723, synagoga čp. 109 byla postavena ve vznikající „židovské uličce“ na západním okraji vsi údajně v letech 1730–1740, v průběhu 19. století byla přestavěna. Obřady se v synagoze konaly pravidelně do konce 19. století, příležitostně zřejmě až do 30. let 20. století. Po válce bylo v modlitebním sále zřízeno kino a ženská galerie sloužila jako balkon pro diváky. V současné době se synagoga přestavuje na byt, hlavní modlitební sál bude sloužit kulturním účelům.
Malý židovský hřbitov byl založen mezi lety 1812–1814 v polích kilometr jižně od obce, jihozápadně od Podhrázského mlýna. Do té doby se pohřbívalo na židovském hřbitově ve Zběšičkách. Na ploše hřbitova o rozloze 539 metrů čtverečních je dochováno kolem 100 náhrobků od roku 1821 do 30. let 20. století. Z kamenné ohradní zdi z lomového kamene a z márnice zbyly jen malé zbytky zdiva. V letech 2009 a 2012 byly nákladem cca 200 000 Kč vztyčeny všechny povalené náhrobky a v letech 2015–2016 byly všechny historické náhrobky zrestaurovány. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Ve Stádleci se narodil prozaik a autor učebnice židovského náboženství Josef Žalud (1850–1923 Praha).