Nepočetné židovské osídlení je ve městečku doloženo od poloviny 19. století; roku 1880 tu bydleli dva Židé, roku 1930 jeden člověk židovského původu.
V květnu roku 1945 byl na východním okraji města, v sousedství městského hřbitova, založen hřbitov pro oběti pochodu smrti. V té době tu byly pohřbeny vězeňkyně z německého koncentračního tábora Helmbrechts, odkud bylo 13. dubna 1945 vyhnáno na pochod smrti více než tisíc tři sta žen. Dne 4. května odpoledne přišlo pěšky do Volar kolem 170 vyčerpaných žen a dalších asi 140 žen bylo přivezeno na osmi koňských povozech, protože již nebyly schopny chůze.
5. května byly Volary osvobozeny jednotkou americké armády. Její velitel nařídil exhumaci všech hrobů, v nichž byly pohřbeny ženy, které zemřely na posledním úseku pochodu smrti z Kvildy do Volar. Kopání hrobů na nově vyčleněném hřbitově prováděli Němci pod dohledem amerických vojáků.
11. května se konal pohřeb, jehož se museli zúčastnit všichni němečtí obyvatelé města včetně dětí. Bohoslužbu sloužil kaplan americké armády Rabi Herman Rocker. Poté byly rakve uloženy do několika společných hrobů, nad nimiž byly vztyčeny dřevěné kříže se jmény pohřbených. Ženy, které zemřely po 11. květnu, byly pohřbívány do samostatných hrobů. Celkem tu bylo pochováno 95 žen židovského původu, které pocházely z Maďarska, Polska, Čech, Německa a Ruska. Roku 1974 byla na vyvýšeném místě před hřbitovem odhalena plastika Torzo ženy, která je dílem akademického sochaře Vojtěcha Paříka. V letech 1989–1990 byl areál hřbitova nově architektonicky upraven. Podle návrhu architekta Vojtěcha Štorma z Českých Budějovic bylo na hrobech pohřbených obětí vztyčeno 95 jednotných náhrobků v podobě tradičních židovských stél. Na osmdesáti pěti z nich jsou vytesána jména pohřbených, na deseti z nich je jen nápis „Neznámá“. V horní části hřbitova byl postaven památník, na němž je vytesáno: „Je Vám lhostejné, Vy všichni, kteří jdete kolem? Pohleďte a vizte, má-li někdo takovou bolest, jaká byla způsobena mně“.