Budova stojící u hlavní cesty na první pohled cesty příliš nezaujme, zajímavosti schovává spíše uvnitř. Sídlí zde Český institut mezinárodního setkání (ČIMS), jehož zakladatel Dr. Jan Nepomuk Berwid-Buquoy je osobností vskutku renesanční: je politologem a historikem, psal rodokapsy, býval kuchařem, pracoval jako novinář, napsal 14 knih literatury faktu, měl hodnost důstojníka britské zpravodajské služby, stal se místopředsedou České atlantické komise NATO a současně předsedou její Výchovné, vzdělávací a osvětové frakce, má několik vojenských vyznamenání a je dodnes politicky činný.
Do dnešní doby bylo do zámku investováno přes 15 milionů korun a jsou zpřístupněny dvě prohlídkové trasy. V té druhé zaujmou znovu zrekonstruované vzácné rokokové fresky z první poloviny 18. století, znázorňující italské městečko Millesimo (odkud pocházel hrabě Caretto, který v roce 1699 přebudoval tehdejší renesanční tvrz na barokní zámek). Zajímavé elementy přinášejí do zámecké architektury arkády na nádvorní straně s trojúhelníkovým štítem a plochými pilastry, v přízemí a v patře jsou vidět vzácné křížové hřebínkovéklenby.
Na budově zámku je pozoruhodné, že v sobě skrývá celkem čtyři stavební slohy: renesanci, baroko, rokoko i empír, což je na tak malou stavbu velice vzácné a ojedinělé.
Dr. Jan Berwid-Buquoy žije střídavě v Berlíně a na barokním zámku v Měšicích, který roku 1545 postavili předkové jeho matky, Prokopové z Hejlovce, z jejichž rodu pochází patrně i legendární husitský vůdce Ondřej Prokop zvaný Holý. V 19. století patřil měšický zámek baronům Nádherným z Borutína. Zajímavé jsou však zejména některé exponáty uvnitř: pohovka a jídelní stůl po Reinhardu Heydrichovi, a dokonce i prostěradlo, na němž ležel po atentátu, sedací souprava po Nicolae Ceauşescovi, manželské postele, které ve skutečnosti patřily Tomáši Garriguu Masarykovi a jeho ženě Charlottě, stůl a pohovka po Winstonovi Churchillovi, secesní ložnice z roku 1904 po francouzském ministru zahraničních věcí Aristu Briandovi a další bizarnosti.
„Zámek není muzeum“, říká Dr. Buquoy, „vše můžete ohmatat, sednout si nebo i spočinout, třeba v křesle.“ V rytířském sále se konají přednášky a konference, setkání odborníků a veřejné koncertní akce.
Návštěvy se hlásí předem a prohlídka je možná během celého roku při minimálním počtu 5 osob.
Tipy v okolí: Kozí Hrádek je cca 5,5 km vzdálená zřícenina gotického hradu, prohlášená za Národní kulturní památku. Před odchodem do Kostnice zde v letech 1413–1415 žil mistr Jan Hus.