Česká Kanada je oblast rozkládající se přibližně mezi Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem o rozloze téměř 300 km2. Místopisný název je odvozen od přírodního charakteru krajiny, pro který jsou typické početné vodní plochy, rozsáhlé lesní komplexy s rozesetými balvany a poněkud sychravější podnebný ráz, nižší průměrné teploty a vydatné srážky.
Ráz krajiny je ideální pro pěší i cyklistické výlety, návštěvu památek, ale i klidné toulky přírodou. Množství zdejších rybníků je často využíváno ke koupání, rybaření i vodním sportům. Pro své mírně drsnější podnebí a nadmořskou výšku má Česká Kanada velmi dobré i sněhové podmínky. Oblast nabízí velké množství zimních běžeckých tras a najdete zde i dva lyžařské vleky.
Do vzhledu měst v oblasti nejvíce promluvilo období renesance, a to především v památkových rezervacích Jindřichův Hradec a Slavonice, které patří k perlám české architektury vůbec. Půvabnou ukázkou drobného renesančního sídla je také zámek Červená Lhota u obce Pluhův Žďár.
Renesance dala dnešní vzhled také původně gotickému jindřichohradeckému hradu. Baroko obléklo do dekorativně bohatšího kabátu některé městské domy, ale vytvořilo i nové dominanty krajiny výstavbou kostelů, klášterů a zámků. K nejvýznamnějším stavbám tohoto období patří kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře, zámky Jemčina, Pluhův Žďár, ale i řada soch, sloupů a božích muk. Umění 19. století doplnilo výčet památek o zámek v Českém Rudolci (tzv. Malá Hluboká) či Landfrasovu vilu v Jindřichově Hradci.
Na Jindřichohradecku i Slavonicku se dochovala řada pěkných lidových staveb, zejména zděných statků se zdobenými branami, ovlivněnými barokem. Takové najdeme např. v Jindřiši nebo ve Starém Městě pod Landštejnem. Zejména ve východní části oblasti bývalo poměrně četné židovské osídlení.