Hlavním důvodem pro zřízení koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec byla přeprava soli z rakouské Solné komory do Čech. Stavba pod vedením inženýra Františka Antonína Gerstnera byla zahájena v roce 1825. Jednalo se o první koněspřežnou železnici na evropském kontinentu. Pravidelná přeprava zboží započala v roce 1832, osobní doprava na trati následovala až dodatečně. Osobní vlaky vyjížděly od jara do podzimu pravidelně jednou denně v 5 hodin ráno z obou koncových stanic. Spřežení se dvěma koňmi zapřaženými za sebou urazila cestu dlouhou 129 km za 14 hodin. V druhé polovině 19. století byla dráha přestavěna na klasickou železnici a parní provoz byl zahájen v září 1872. Mezi nejvýznamnější dochované památky této železnice patří na českém území strážní domek č. 1. v Mánesově ulici z roku 1828, kde je v současnosti umístěno Muzeum koněspřežky, jedno z nejmenších muzeí v České republice.
Zajímavost
15. prosince 1872 vyjel ze stanice Urfahr (Linec) do stanice Lest poslední vlak tažený koňmi. Po čtyřiceti letech tak skončila historie ve své době největšího železničního projektu. Z původních 53 domků se do současnosti dochovalo pouhých 22 objektů. Z některých zbyly už jen ruiny. Většina zbylých strážních domků je přestavěna, jenom několik málo z nich zůstalo téměř v původní podobě.